Slavnosti

V našem dětském klubu Janíček bychom rádi vedli děti ke schopnosti pozorovat a vnímat zákonitosti přírody a plynutí času na základě prožitku lidových tradic, zvyků a rituálů. Jejich prostřednictvím děti poznávají řád a mohou pociťovat jistotu vyplývající z rytmicky se opakujících známých dějů, které umožňují vytváření pozitivního vztahu k místu a času, ve kterém se právě nachází. A nejen to. Dětem dávají zvyky a tradice se svými starodávnými příběhy také množství obrazů a lidských činů vhodných k nápodobě.

Michaelská slavnost (29.9.)

Křesťanský obraz svatého Michaela bojujícího s drakem dává impuls k odvaze v boji, statečnosti a k překonání vlastních sil. Dětem vyprávíme o statečném rytíři, který dostal sluneční dary (korunu, meč a šerpu) a za jejich pomoci se mu podařilo překonat draka. Vhodná je jakákoli pohádka o drakovi a vysvobození z jeho moci.

 

Slavnost se koná většinou v lese, který poskytuje se svými zákoutími a houštinami napínavou atmosféru. Každé dítě jde stezkou po zlatých kamenech k drakovi, pod kterým je koš s jablíčky. Jako důkaz, že byl úkol zvládnut, má dítě jedno jablíčko z košíku donést.

Svátek svatého Martina (11.11.)

Základem této slavnosti je legenda o svatém Martinovi. Tehdy když byl ještě římským vojákem, projížděl v chladný zimní podvečer na koni branou města a uviděl tam sedět promrzlého žebráka. Sehnul se k němu, rozetnul svůj plášť mečem a jednu polovinu mu daroval. Příští noci měl Martin vidění, ve kterém se mu zjevili dva andělé a tvář Krista, který mu poděkoval za plášť. Brzy na to se dal Martin pokřtít, založil mnišskou osadu a později byl zvolen biskupem města Tours. Po smrti byl prohlášen za svatého.

 

Tato slavnost dává dětem dobrý vzor v předškolním věku, kdy se učí nápodobou. Několik dní před slavností vyrábíme s dětmi lucerničky a pečeme svatomartinské rohlíčky, o které se děti dělí se svými kamarády.

 

V dávné legendě, stejně jako při slavnosti, Martin svým pláštěm ochrání ubožáka před zimou. Učiní tak velmi významné lidské gesto. Martinský motiv je tedy motivem soucitu a dělení se.

Adventní slavnost

(první neděle adventní)

Čtyřem týdnům před Štědrým dnem se říká adventní. Advent je pro křesťany obdobím pokání, půstu, rozjímání a modliteb v očekávání příchodu Mesiáše. Slovo advent lze přeložit jako příchod. První adventní nedělí začíná církevní liturgický rok, který není totožný s kalendářním rokem.

 

My vítáme adventní čas slavností s rodiči a dětmi. Je to cesta spirálou vytvořenou z větviček chvojí, která symbolizuje cestu do našeho nitra. Na cestě děti doprovází anděl. K němu postupně přichází jedno dítě po druhém a zapaluje si svou malou svíčku zapíchnutou v ozdobeném jablíčku. Tu potom na cestě zpět položí na spirálu, která se tak postupně celá rozsvítí.

Masopust

Na Smrtnou neděli – čtrnáct dní před Velikonocemi bývalo zvykem uvítat jaro a vynést ze vsi bohyni smrti a zimy, které se říkalo Morana, jinde Mořena nebo Mařena. Vynášení Smrti je prastarý obyčej, spojovaný s nástupem jara a s jarní rovnodenností. S dětmi každoročně strojíme loutku ze slámy a pak ji společně za doprovodu písní a říkadel neseme až k řece, kde Mařenu zapálíme a hodíme ji do splavu, aby se nevrátila dříve než zase za rok. Tímto je zima zažehnána a jaro přivítáno.

Letnice začínají sedmou neděli po Velikonocích, jde tedy o pohyblivý svátek. Křesťanský motiv je v Seslání Ducha svatého na apoštoly. Církev Letnice považuje za den svého vzniku. V sobotu před Svatodušní nedělí hospodyňky uklízely domácnosti, zdobily je květy, větvičkami lípy nebo zelenými ratolestmi. Věřily, že Svatý Duch přiletí do stavení v podobě holubičky a usadí se na nich.

 

V předkřesťanské době byly Letnice charakterizované také mnoha zvyky, obyčeji a tradicemi, např. jízdou králů, otevíráním studánek, obchůzkami královniček. Tyto zvyky z předkřesťanské doby zřejmě souvisely s letním slunovratem. Magické obřady měly zajistit dobrou úrodu, zahánět krupobití a povodně.

Letnice

Mezi obdobím advetního odříkání a předvelikonočním půstem se nachází svátek hojnosti a bujarého veselí - Masopust. Slaví se od Tří králů do Popeleční středy, ale jeho vrchol je až od masopustní neděle do Popeleční středy. To je čas hýření, dobrého jídla, tancovaček a také průvodů maškar doprovázených hudebníky. S dětmi vyrábíme masky, zpíváme masopustní písně a organizujeme veselý průvod městem.

Morena

Svatojánská slavnost (24.6.)

Na konci školního roku slavíme s dětmi svátek svatého Jana. Tato slavnost je zobrazením rozhovoru mezi Zemí a Sluncem. Země v letním období uvolňuje všechny síly ze svého nitra na povrch a spojuje se s celým kosmem.

 

S dětmi se díky svatojánské hře napojíme na svět živlů, které jsou ve hře zastoupeny králi. Každý král nám něco daruje a my mu na oplátku ukážeme nacvičený taneček.

 

Společně s rodiči rozděláme svatojánský oheň a pěkně si zazpíváme.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now